Soubory na disku jsou vidět, ale nejdou otevřít ani kopírovat

Proč jsou složky vidět, ale soubory nejdou otevřít

Připojíte externí disk, počítač ho rozpozná a v Průzkumníku se objeví známé složky i názvy souborů. Vše vypadá v pořádku. Jakmile ale chcete soubor otevřít nebo zkopírovat, začnou potíže: kopírování se zasekne na pár procentech, systém vypíše chybu čtení, počítač na chvíli zamrzne, nebo se disk dokonce sám odpojí a znovu připojí.

Tato situace může být matoucí, protože působí rozporuplně. Pokud jsou složky a soubory vidět, intuitivně předpokládáme, že data jsou v pořádku. Ve skutečnosti to ale znamená jen jednu věc: podařilo se přečíst seznam souborů, ne jejich obsah. To jsou dvě odlišné části disku a každá může být v jiném stavu.

V tomto článku vysvětlíme, proč k tomu dochází, co přesně se děje ve chvíli, kdy disk soubor čte, proč se přitom někdy odpojí, a hlavně co byste v takové situaci dělat neměli, abyste si nesnížili šanci na záchranu dat.

Adresáře vs. data: dvě různé části disku

Aby bylo jasné, proč jsou složky čitelné a obsah souborů ne, je potřeba pochopit, že disk neukládá soubor jako jeden celek na jedno místo. Odděleně ukládá informaci o souboru a vlastní obsah souboru.

Co jsou adresářová metadata

Adresářová struktura, kterou vidíte v Průzkumníku, je soubor záznamů o tom, jaké složky a soubory na disku existují. U každého souboru se eviduje jeho název, velikost, datum a hlavně mapa – tedy seznam míst, kde na disku leží jeho skutečný obsah. Těmto záznamům se říká metadata souborového systému.

Metadata jsou oproti samotným datům malá a uložená v přesně daných, opakovaně zálohovaných oblastech. Proto se často přečtou i tehdy, když je část disku poškozená. Přečtení názvů souborů je tak jen čtení jejich seznamu a mapy, ne jejich obsahu.

Kde leží skutečný obsah souborů

Vlastní data – text dokumentu, pixely fotky, video stopa, obsah archivu – leží v úplně jiné, mnohem rozsáhlejší části disku. U jednoho souboru může být obsah rozprostřený přes desítky nebo stovky oblastí roztroušených po celém médiu. Tomuto jevu říkáme fragmentace dat. Mapa souboru v metadatech jen ukazuje, kde tyto oblasti hledat.

Právě proto může nastat situace, kdy mapa existuje a je čitelná, ale oblast, na kterou ukazuje, a kde je uložený vlastní soubor, už čitelná není. Soubor pak v adresáři (složce) zůstává vidět, ale přistoupit k němu nelze.

Proč se metadata přečtou snáz

Metadata zabírají zlomek kapacity disku a systém k nim přistupuje při každém připojení. Šance, že právě tato malá oblast bude čitelná, je vyšší než u rozsáhlé datové části. Když tedy disk ukazuje složky, ale soubory nejdou otevřít, znamená to obvykle, že čitelná zůstala jen tato malá část disku.

Co se děje při otevření nebo kopírování souboru

Zobrazení adresáře a otevření souboru jsou dvě technicky zcela odlišné operace. Při prvním z nich disk čte jen seznam, při druhém musí sáhnout pro skutečná data. Chyba se proto typicky neprojeví při zobrazení složek, ale až ve chvíli, kdy se čte obsah souborů.

Nejdřív se čte mapa souboru

Když na soubor kliknete, systém si nejprve z metadat zjistí jeho velikost, atributy a seznam datových oblastí, ve kterých má obsah ležet. Tato část obvykle proběhne bez problému – proto soubor ještě chvíli vypadá, že se otevírá normálně.

Pak se čtou vlastní data – tady chyba vzniká

Teprve teď disk čte skutečný obsah souboru, oblast po oblasti. Pokud je některá z nich na poškozeném místě média, disk ji nedokáže přečíst a vrátí chybu vstupu/výstupu (I/O error). Operační systém se pokus několikrát zopakuje, a když ani to nepomůže, otevření nebo kopírování skončí chybou.

Výsledek vypadá zvláštně: soubor je dál vidět v adresáři, ale nejde zkopírovat ani otevřít. Jeho záznam totiž existuje, jen data, na která záznam ukazuje, jsou nedostupná.

Rozdíl mezi klasickým diskem a SSD

U klasického plotnového disku (HDD) bývají příčinou poškrábaný povrch ploten, slábnoucí čtecí hlava nebo tzv. vadné sektory. U disků SSD a flash pamětí jde nejčastěji o opotřebené paměťové buňky (NAND), chybu řadiče nebo poškozené překladové tabulky. Příznak je v obou případech stejný: seznam souborů se přečte, jejich obsah ne.

Proč disk zamrzá nebo se sám odpojuje

Kromě chybových hlášek lidé často popisují, že se při kopírování počítač zasekne nebo se disk sám odpojí a znovu připojí. I to má technické vysvětlení a souvisí přímo s pokusem o čtení poškozené oblasti.

Opakované pokusy o čtení

Když disk narazí na obtížně čitelné místo, nevzdá se při prvním neúspěšném čtení. Stejnou oblast čte znovu a znovu v naději, že se data podaří přečíst. Každý takový pokus trvá a po dobu, kdy disk „bojuje“ s jedním místem, neodpovídá na nic dalšího. Z pohledu uživatele to vypadá jako zamrznutí systému.

Reset řadiče a odpojení USB

Pokud disk nebo jeho řadič přestane na delší dobu odpovídat, operační systém vyhodnotí spojení jako ztracené a sběrnici USB resetuje. To se navenek projeví jako odpojení a opětovné připojení disku – uslyšíte typický zvuk odpojení zařízení a disk na chvíli zmizí ze systému, než se znovu objeví.

Problémy s napájením

Selhávající disk se při intenzivním čtení snaží více, a proto má vyšší spotřebu. Externí 2,5" disky napájené pouze z USB nebo přes laciný rozbočovač pak mohou narazit na nedostatek proudu. Podpětí vede k náhodným výpadkům a odpojení, které snadno splynou s příznaky hardwarové poruchy.

Interaktivní ukázka: adresáře vs. data

Následující interaktivní ukázka názorně ukazuje rozdíl mezi čtením seznamu souborů a čtením jejich obsahu. Nejprve načtěte adresáře – objeví se strom složek a souborů. Potom zkuste jednotlivé soubory „otevřít“ a sledujte, jak se na zjednodušené mapě disku čtou jejich datové oblasti.

U některých souborů čtení projde, u jiných narazí na nečitelnou oblast a skončí chybou – přesně jako u skutečně selhávajícího disku. Tím, že je soubor vidět v adresáři, ještě není zaručeno, že půjde otevřít.

Co dělat a co v žádném případě nedělat

Když soubory jsou vidět, ale nejdou otevřít ani kopírovat, jste v kritickém okamžiku. Disk vám dává jasný signál, že selhává. To, co uděláte v následujících minutách, často rozhoduje o tom, jestli data ještě půjdou zachránit.

Co udělat hned

Pokud se objevují chyby při čtení, přestaňte disk zatěžovat a bezpečně ho odpojte. Pokud máte na disku data, o která nechcete přijít a jinde je nemáte, počítejte s tím, že každý další pokus o přístup zvyšuje riziko, že se stav zhorší. V tomto bodě je nejbezpečnějším krokem disk nechat být a poradit se s odborníkem na záchranu dat.

Čeho se vyvarovat

Při potížích s čtením nikdy nespouštějte formátování, CHKDSK ani „opravy“ souborového systému. Tyto nástroje předpokládají zdravý hardware a u selhávajícího disku mohou přepsat právě ta metadata, díky kterým jsou data dosud aspoň částečně dosažitelná. Stejně tak nepomáhá opakované kopírování přes Průzkumníka – jen zatěžuje už tak namáhaný disk.

Vyhněte se i „zázračným“ programům, které slibují automatickou opravu na pár kliknutí. U fyzicky poškozeného média mohou nadělat víc škody než užitku. Disk také zbytečně nepřipojujte a neodpojujte dokola ve snaze, že se „chytí“.

Kdy oslovit specialisty

Jakmile disk cvaká, pípá, sám se odpojuje nebo se kopírování opakovaně zasekává, jde o příznaky, které běžnými prostředky bezpečně nevyřešíte. Specializované pracoviště dokáže data číst po malých částech, vynechat poškozené oblasti a v případě potřeby pracovat s diskem v bezprašném prostředí. Obecně platí, čím dřív se takový disk přestane trápit, tím lepší bývá výsledek.