Kdy není možné obnovit data ani profesionálními prostředky

Obor datarecovery, česky obnova dat patří již mezi poměrně časem vyzrálé technologické odvětví. Již se vznikem prvních analogových a později digitálních úložišť se uživatelé potýkali se ztrátami uložených informací. A kde je poptávka, vznikla nabídka. Paradoxně zcela bez účasti vlastních producentů, výrobců pamětí, kteří si až žárlivě střeží vlastní know-how a technologické postupy. Ovšem bez znalosti toho, jak např. pevný disk funguje na své nejnižší úrovni, nelze při jeho fyzickém selhání o smysluplném pokusu o obnovení dat ani přemýšlet.

Kdy není možné obnovit data ani profesionálními prostředky

Proto je tato činnost esenciálním reverzním inženýringem. Dokud se u konkrétního typu, pevného disku nebo i např. paměťové karty nezjistí, jak jsou konkrétně technicky řešena, jakým způsobem výrobce implementuje jednotlivé technologie, jsou snahy o záchranu dat u komplikovaných závad interních mechanik i elektronik v podstatě bezpředmětné.

Díky kontinuálnímu vývoji profesionálních hardwarových nástrojů sloužících k obnově dat a průběžnému testování maxima na trhu dostupných paměťových zařízení je i přes nepřízeň výrobců dosáhnout velmi vysoké úspěšnosti obnovy dat. Platí však, čím technologicky novější, vyspělejší harddisk, SSD či jiná NAND flash paměť, tím jsou prognózy na úspěšnou obnovu dat horší. Týká se to především disků s extrémní kapacitou (často plněnými inertním heliem atp.), nebo microSD karet s vadným řadičem. U těchto závad platí, nejsou-li řešitelné z důvodu nedostupnosti vhodné technologie, nemusí být neúspěšná obnova definitivní a fatální. Obvykle majiteli takového zařízení doporučíme, aby zařízení doručil opakovaně v delším časovém horizontu, kdy je pravděpodobné, že již budou potřebné metody k dispozici.

Co je to reverzní inženýrství? Reverzní inženýrství (též zpětné inženýrství nebo zpětná analýza, anglicky reverse engineering, zkratka RE) je označení pro proces, jehož cílem je odkrýt princip fungování zkoumaného předmětu (např. mechanického zařízení nebo počítačového programu - např. firmware disku), většinou za účelem sestrojení stejně či podobně fungujícího předmětu (nemusí však být výslovnou kopií originálu). Reverzní inženýrství může být v závislosti na situaci a právním systému nelegální (např. jako průmyslová špionáž nebo porušení práv duševního vlastnictví), ne však ve všech státech světa stejně. Zdroj: Wikipedia

Kdy není možné zachránit data..nyní ani později

Přes veškeré  možnosti, technické vybavení a dlouholeté zkušenosti existuje několik situací, kdy je šance získat soubory zpět nulová:

  • nízko-úrovňové (úplné) formátování zaplní disk nulami, takže takto vymazaná data na paměti již nejsou a proto je nelze žádnými prostředky obnovit
  • operace absolutního přepisu provádějí také nástroje pro bezpečné skartování souborů, které činí data zcela neobnovitelnými. Technicky ovšem platí, že obnovit data nelze již po jednom přepisu původní uložené hodnoty. 
  • některé přenosné disky založené na technologii SSD podporují příkaz TRIM, který nevratně smaže data souborů brzy po jejich smazání. Důvodem je princip ukládání dat na NAND flash paměti.
  • použití šifrování na disku obvykle nebrání obnově dat, pokud je k dispozici šifrovací klíč, zatímco ztráta klíče nebo hesla znemožňuje dešifrování svazku, a tím i obnovu jeho souborů. Mezi nejčastější neřešitelné stavy patří ztracený klíč k BitLocker, což je standardní šifrování systému Windows.
  • zlomená nebo naprasklá MicroSD paměťová karta
  • extrémní, v některých případech až viditelné reliéfní poškození datové plotny pevného disku. Pokudje je stav datové plotny takový, že již neobsahuje kritické informace nutné např. ke kalibraci disku, nebo průbežně ničí nově nasazené čtecí / zapisovací hlavy, pak i přes často nadstandardně dlouhé úsilí nedopadá záchrana dat dobře.